Спасибо за ваше обращение!

В ближайшее время мы с вами свяжемся.

Užitečné informace

Často kladené otázky o zastoupení a pobočce zahraniční společnosti

1. Uzavírání smluv s kupujícími jménem zastoupení / zmocněnce

Pokud zahraniční společnost podniká na území RF, je potřeba definovat, zda tato činnost vede k vytvoření stálého zastoupení či nikoli.

Rozhodnutí ohledně této otázky je nezbytné pro správný výpočet daní na území Ruské federace. Pojem «stálé zastoupení» má v daňové právní úpravě zvláštní význam, který se liší od občanskoprávního termínu «zastoupení právnické osoby», definovaného čl. 55 občanského zákoníku RF. Tento pojem, který nemá žádný organizační a právní význam, stanoví daňový status zahraniční organizace.

Pokud činnost zahraniční společnosti tvoří stálé zastoupení, pak má daňové povinnosti v souladu s právní úpravou RF: výnosy zahraniční organizace získané prostřednictvím zastoupení se sídlem na území RF podléhají dani z příjmu.

Pokud činnost zahraniční společnosti netvoří stálé zastoupení na území RF, pak dani z příjmu podléhají pouze výnosy společnosti získané ze zdrojů na území RF. Společnost není odpovědná za výpočet a platbu DPH (daň je stanovena a sražena daňovými agenty), stejně jako daně z majetku (s výjimkou objektů nemovitého majetku). Posouzení společnosti jako tvořící nebo netvořící stálé zastoupení závisí na tom, jaké činnosti jsou prováděny na území RF, a na dokumentaci o provádění těchto činností.

Pojem «stálé zastoupení» zahraniční společnosti je stanoven čl. 306, odst. 2 daňového řádu RF, který stanoví, že pod stálým zastoupením zahraniční organizace v RF za účelem zdanění zisku se rozumí jakákoli samostatná složka nebo jiné místo činnosti této organizace, prostřednictvím které organizace pravidelně vykonává podnikatelskou činnost na území RF spojenou s prodejem zboží, s prováděním stavebních a instalačních prací, s poskytováním služeb Výjimkou jsou činnosti přípravného a pomocného charakteru.

Uveďme příklad:

  • Zahraniční společnost zaregistrovala zastoupení na území Ruské federace. Přičemž se společnost rozhodla, že pokud zastoupení nedostává platby od kupujících a neuzavírá smlouvy, pak nevzniká stálé zastoupení.
  • Funkce «vedoucího prodeje» je však oficiálně deklarována ve stavu zaměstnanců zastoupení.
  • Zaměstnanci zastoupení korespondují prostřednictvím e-mailu ohledně plnění konkrétních transakcí (to znamená, že provádějí činnosti zaměřené na vytváření výnosů).
  • Za těchto podmínek může být zastoupení zahraniční společnosti uznáno jako stálé zastoupení pro daňové účely.

Zahraniční společnosti mohou být v RF přítomny ve formě zastoupení zahraniční právnické osoby nebo ve formě pobočky zahraniční právnické osoby. Předpokládá se, že zastoupení nevyvíjí obchodní činnosti a zabývá se pouze podporou mateřské společnosti, je to jakýsi druh marketingového útvaru na území RF. Zatímco pobočka — struktura, která se zabývá obchodními činnostmi, uzavírá obchodní smlouvy a vykonává činnosti na území RF, je již obchodním útvarem zahraniční právnické osoby na území RF, která je nezávislým daňovým poplatníkem v RF, tzn. to samé co «stálé zastoupení».

Rádi bychom vás upozornili na skutečnost, že pro daňové účely může od okamžiku provádění obchodní činnosti vzniknout «stálé zastoupení» v jakékoli organizační a právní formě.

Je také třeba mít na paměti, že existuje takový pojem jako «závislý zástupce». Existence závislého zástupce na území RF vede k vytvoření «stálého zastoupení».

Závislý zástupce je právnická nebo fyzická osoba, která zastupuje zájmy zahraniční organizace v RF. Přičemž závislý zástupce:

  • Jedná jménem zahraniční organizace na základě smlouvy. Pravomoci závislého zástupce mohou být formalizovány plnou mocí nebo příkazní smlouvou, smlouvou o mandátní činnosti atd.
  • Má a pravidelně využívá oprávnění k uzavírání smluv jménem organizace nebo k dohodě o jejich základních podmínkách (například ceny, lhůty, objemy dodávek).
  • Svým jednáním vytváří právní důsledky pro zahraniční organizaci.
  • Není běžným zprostředkovatelem (tj. jednání jménem zahraniční organizace není jeho hlavní činností).

Při rozhodování o organizační a právní formě přítomnosti zahraniční společnosti v RF je proto nutné vycházet z plánované činnosti.

2. Jaké činnosti může vykonávat pobočka a zastoupení zahraniční společnosti?

Zahraniční společnosti mohou působit na území Ruska ve formě zastoupení, ve formě poboček a ve formě ruské společnosti se zahraničním kapitálem.

Činnost zahraničního zastoupení na území RF předpokládá, že zahraniční společnost otevírá jakýsi druh marketingového útvaru, který propaguje výrobky nebo služby zahraniční společnosti, tak, že provádí nekomerční činnosti zaměřené na průzkum trhu, vypracování systému cenotvorby, prognózu prodeje, efektivní interakci a podporu komunikace se zákazníky. Zastupitelstvo neuzavírá samostatně smlouvy, ale vyhledává klienty a předává o nich informace zahraničnímu ústředí, které zase uzavírá smlouvy a provádí je.

Otevření pobočky umožňuje prodávat práce a služby v Rusku jménem samostatné jednotky zahraniční společnosti, tj. uzavírat smlouvy a realizovat je, a tím získat v Rusku zisk. Činnost pobočky je mnohem širší než činnost zastoupení. Z důvodu nedokonalé právní úpravy nedoporučujeme používat formu pobočky při provádění obchodních činností a přijímání zboží k prodeji od mateřské společnosti. Obtíže vznikají ve fázi dovozu zboží a uznání nákladů na zboží ve výdajích: jsou možné daňové nároky a spory.

Pobočka zahraniční společnosti registrovaná v RF je součástí této zahraniční společnosti — samostatnou jednotkou. Zboží, které přichází ze zahraničního ústředí, se nepovažuje za zboží pořízené pobočkou. Jedná se o interní převod v rámci právnické osoby. Toto přemístění není realizací/pořízením, zboží bylo přesunuto z jednoho skladu právnické osoby do jiného a vlastnické právo k němu náleželo a dále náleží zahraniční právnické osobě, pouze se změnil odpovědný(á) zaměstnanec/osoba za bezpečnost zboží. To vede k otázkám ohledně výběru celního režimu pro dovoz zboží, placení celní DPH a jejího přijetí k odpočtu. Rovněž se domníváme, že pobočka je ohrožena z hlediska uznání nákladů, protože ve skutečnosti náklady na nákup zboží nesla mateřská společnost. Tuto problematiku by měly upravovat globální vnitropodnikové směrnice zahraniční společnosti, ze kterých bude jasně vyplývat, jaké výdaje budou zaúčtovány a v jaké zemi.

V situacích, kdy zahraniční společnost provozuje obchodní činnost na území RF, doporučujeme našim klientům pracovat podle schématu, kdy zahraniční společnost zřídí na území RF ruskou právnickou osobu.

3. Je možné vytvořit samostatnou složku pobočky zahraniční organizace?

Pobočka zahraniční společnosti nemůže mít samostatnou složku, protože sama je samostatnou složkou zahraniční společnosti. A pokud zahraniční společnost plánuje působit v jiném regionu RF, pak je nutné projít registračním řízenímpro ještě jednu pobočku.

4. Jaké daně by mělo platit zastoupení (pobočka) zahraniční společnosti?

Vzhledem k tomu, že zastoupení (pobočka) zahraniční organizace je pro daňové účely zahrnuto v pojmu «organizace» používaném v daňovém řádu RF, je proto pro většinu typů daní uznáváno jako plátce daně. V souladu s normami daňového řádu RF je tedy zastoupení zahraniční společnosti uznáváno jako plátce daně z příjmu, DPH, daně z majetku organizací a některých dalších.

Daň z příjmu

Rádi bychom poukázali na to, že v souladu s čl. 307, odst. 1 daňového řádu RF se za předmět daně z příjmu zahraničních organizací vykonávajících činnost v Ruské federaci prostřednictvím «stálého zastoupení» považuje výnos získaný zahraniční organizací v důsledku vykonávání činností na území Ruské federace prostřednictvím jejího stálého zastoupení, snížený o částku nákladů vzniklých tomuto stálému zastoupení, stanovených se zřetelem k ustanovení čl. 307, odst. 4 daňového řádu RF.

V souladu s požadavky právní úpravy je zahraniční společnost povinna předložit:

  • Daňové přiznání zahraniční organizace k dani z příjmů. Pokud existují náklady při chybějícím výnosu, pak musí být ztráta promítnuta do přiznání. V souladu s čl. 252, odst. 1 daňového řádu RF má daňový poplatník právo snížit obdržené výnosy o výši vynaložených nákladů. Přičemž jsou za náklady uznány oprávněné a doklady doložené výdaje (a v případech stanovených v čl. 265 daňového řádu RF ztráty) uskutečněné (utrpěné) daňovým poplatníkem.
  • Výroční zprávu o činnosti v RF (schválenou vyhláškou ministerstva daní a poplatků Ruska ze dne 16. 01. 2004, č. БГ-3-23/19). Výroční zpráva se předkládá nejpozději 28. března roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

Podání přiznání a výroční zprávy se provádí bez ohledu na to, zda se zastoupení zabývá podnikatelskou činností nebo ne.

Zahraniční organizace provádějící podnikatelské činnosti vedoucí k vytvoření stálého zastoupení vyplňují oddíly 2-9 přiznání.

Zahraniční organizace jejichž činnost nevede k vytvoření stálého zastoupení v RF vyplňují oddíly 2-3 přiznání.

DPH

Zahraniční organizace, stejně jako ruské společnosti, jsou uznávány jako plátci DPH, kteří nezávisle platí daň, jako každá ruská společnost, způsobem určeným hlavou 21 daňového řádu RF.

Zastoupení (pobočka), bez ohledu na to, zda vykonává podnikatelskou činnost na území RF, či nikoli, je povinna podat přiznání k DPH.

Hlášení související s výplatou mezd

Zastoupení je povinné vyčíslit a zaplatit odvody pojištění a předložit hlášení o odvodech pojištění v místě registrace zastoupení jako pojistník.

Zahraniční zastoupení při vyplácení příjmů fyzickým osobám povinně sráží daň z příjmu fyzických osob (NDFL) a za každého zaměstnance předkládají výpočet na formuláři 6-NDFL a výkaz na formuláři 2-NDFL.

Kromě toho jsou měsíčně předkládány informace o pracujících zaměstnancích Penzijnímu fondu (SZV-M (informace o výdělcích (odměnách) — měsíční).

Daň z majetku

Pokud má zastoupení zahraniční organizace v rozvaze majetek, který je uznán za předmět zdanění jako daň z majetku, je povinno podat přiznání k této dani.

Silniční a pozemková daň

Daňová přiznání k silniční a pozemkové dani se podávají pouze v případě, že zahraniční zastoupení vlastní dopravní prostředek a pozemek (půdu).

Hlášení Rosstatu (federální státní statistický úřad)

Pokud je do vzorku Rosstatu zahrnuto zahraniční zastoupení, je nutné předložit ta hlášení, které si Rosstat vyžádá.

5. Jak vést účetnictví zastoupení (pobočky) zahraniční společnosti?

Zastoupení nebo pobočku zahraniční organizace nelze považovat za ruskou právnickou osobu, protože je nedílnou součástí zahraniční právnické osoby založené v souladu s normami právní úpravy cizího státu.

Rádi bychom poznamenali, že v tuto chvíli žádný právní předpis o účetnictví nestanovuje pro zastoupení zahraniční organizace povinnost sestavit výroční účetní závěrku.

Pokud zahraniční zastoupení nebo pobočka povede záznamy o výnosech a nákladech (a o dalších předmětech zdanění) v souladu s daňovou právní úpravou, tak může upustit od vedení účetnictví a předložení účetní rozvahy Inspektorátu federální daňové služby. Nic však nebrání tomu, aby zahraniční společnost vedla záznamy ve standardní 1C za účelem zaznamenávání transakcí a kontroly nad činnostmi.

Při vedení účetnictví je nutné počítat s tím, že k sumarizaci informací o všech typech vypořádání s mateřskou společností můžete využít účet 79 «Vypořádání v rámci podniku».

Pobočka nebo zastoupení může vyjádřit ztrátu vyplývající z činností v RF, nebo může veškeré vzniklé výdaje předat na ústředí, aby sestavilo výkaz zisku a ztráty. Výkaznictví ústředí musí v každém případě zahrnovat všechny ukazatele činnosti zastoupení zahraniční společnosti v RF.

Účetnictví může a mělo by být postaveno tak, aby bylo možné ústředí poskytovat výkazy. Forma těchto výkazů má často rysy účetních standardů země, ve které se nachází ústředí.

S pomocí programátorů lze upravit program nebo zpracování zápisu, který tyto výkazy automaticky vygeneruje.

Při vedení účetnictví poboček a zastoupení tuto otázku určitě zpracováváme a vedeme záznamy takovým způsobem, abychom mateřské společnosti poskytli maximální informace o činnosti.

6. Vnitropodnikové směrnice zastoupení (pobočky) zahraniční společnosti

Pobočky a zastoupení zahraničních organizací se sídlem na území RF mohou tvořit účetní vnitropodnikové směrnice v souladu s ruskými účetními standardy nebo na základě pravidel stanovených v zemi sídla zahraniční organizace, pokud tyto nejsou v rozporu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví.

Pokud pobočka provozuje obchodní činnost a získává výnosy na území RF, pak je příprava vnitropodnikových směrnic zdanění povinná v souladu s daňovou právní úpravou RF.

7. Který finanční úřad registruje zahraniční zastoupení a pobočky, a na který podávat výkazy?

K registraci poboček a zastoupení zahraničních společností se v celém Rusku předkládají doklady Meziregionálnímu inspektorátu federální daňové služby č. 47. Výkazy se podávají v místě sídla zastoupení nebo pobočky zahraniční společnosti.

Informace o tématu

<< Zadní

Kontaktujte našeho specialistu hned teď:

Спасибо за ваше обращение!

В ближайшее время мы с вами свяжемся.

Důvěřují nám:

Naše adresa:

arrow